Sanakin (ACRS) – Podpora plodnosti přirozenou cestou

V rámci moderní reprodukční medicíny hledáme stále nové, šetrné a přirozené metody, jak zvýšit šance na otěhotnění a zlepšit výsledky IVF. Jednou z inovativních terapií, které nabízíme v NATALART, je Sanakin – Autologní Kondiciované Sérum (ACRS). Tato metoda využívá léčivý potenciál vlastní krve pacientky pro zlepšení prostředí v děloze a podporu funkce vaječníků.

ACRS (Autologní Kondiciované Sérum) je biologický přípravek získaný z vlastní krve pacientky. Pomocí speciální technologie Sanakin je krev zpracována tak, aby bylo dosaženo vysoké koncentrace protizánětlivých cytokinů a růstových faktorů. Tyto látky jsou důležité pro regeneraci a buněčnou obnovu a zároveň tlumí chronické zánětlivé procesy, které mohou negativně ovlivňovat plodnost.

Terapie ACRS je zcela přírodní a bezpečná – bez použití hormonů, léků či cizorodých látek.

Využití ACRS v oblasti asistované reprodukce se zaměřuje na zlepšení endometriálního prostředí (děložní sliznice)

– podporuje růst a kvalitu endometria, což je klíčové pro úspěšné uhnízdění embrya
– pomáhá pacientkám s opakovanými neúspěšnými transfery
– může být nápomocné u žen s tenkou sliznicí nebo chronickým zánětem endometria

Jak terapie probíhá:

1. Odběr krve – v ambulanci odebereme malé množství krve.
2. Zpracování séra – pomocí Sanakin technologie dojde k úpravě krve a izolaci léčivých faktorů.
3. Aplikace – sérum je následně aplikováno intrauterinně (do dělohy)

Celý proces je ambulantní, šetrný a bez vedlejších účinků.

Pro koho je ACRS terapie vhodná:

• ženy s opakovanými neúspěšnými IVF pokusy
• ženy se špatnou kvalitou nebo nízkým endometriem
• ženy hledající přirozenější alternativu k podpoře plodnosti

Výhody terapie Sanakin (ACRS):

- přirozená, tělu vlastní léčba
- žádná chemie, žádné hormony
- bezpečná a dobře tolerovaná metoda
- možnost kombinace s IVF cyklem
- potenciální zvýšení šance na úspěšné uhnízdění embrya

V  NATALART nabízíme ACRS terapii jako součást individualizovaného přístupu k léčbě neplodnosti. Pokud vás metoda zaujala, kontaktujte nás pro osobní konzultaci – rádi vám vysvětlíme celý proces, vyhodnotíme vhodnost metody právě pro vás a navrhneme optimální načasování v rámci IVF cyklu.

Neplodnost muže se týká situace, kdy muž není schopen oplodnit ženu nebo přispět k úspěšnému těhotenství. Existuje několik faktorů, které mohou přispět k neplodnosti u mužů. Níže je uveden přehled některých příčin neplodnosti u mužů:

1.     Snížená kvalita spermií: Jednou z hlavních příčin neplodnosti u mužů je snížená kvalita spermií. To může zahrnovat nízkou koncentraci spermií, sníženou pohyblivost nebo abnormalitu spermií ve tvaru nebo struktuře.

2.     Poruchy ejakulace: Poruchy ejakulace, jako je retrográdní ejakulace (kdy sperma místo toho vstupuje do močového měchýře) nebo anejakulace (nepřítomnost ejakulace), mohou ztížit oplodnění.

3.     Obstrukce v ejakulačních cestách: Přítomnost obstrukce v ejakulačních cestách může bránit správnému průchodu spermií.

4.     Varikokéla: Varikokéla je zvětšení žil v oblasti varlat, což může ovlivnit kvalitu spermií a snížit plodnost.

5.     Hormonální nerovnováha: Poruchy hormonálního systému, jako je snížená produkce testosteronu, mohou mít vliv na schopnost spermií oplodnit vajíčko.

6.     Genetické faktory: Některé genetické poruchy mohou ovlivnit plodnost muže, například Klinefelterův syndrom nebo cystická fibróza.

7.     Chronická onemocnění: Některá chronická onemocnění, včetně diabetes mellitus, hypertenze nebo autoimunitních onemocnění, mohou ovlivnit schopnost spermií oplodnit vajíčko.

Je důležité si uvědomit, že neplodnost u muže není vždy definitivní a existují lékařské postupy a léčebné možnosti, které mohou pomoci zlepšit plodnost. 

Neplodnost ženy se vztahuje k neschopnosti otěhotnět nebo udržet těhotenství. Existuje mnoho faktorů, které mohou přispět k neplodnosti ženy, ať už fyzického nebo reprodukčního charakteru. Níže je uveden přehled některých příčin neplodnosti u žen:

1.     Ovulační problémy: Poruchy ovulace mohou být způsobeny hormonálními nerovnováhami, jako je syndrom polycystických vaječníků (PCOS), dysfunkcí vaječníků nebo problémy se štítnou žlázou.

2.     Poškozené vejcovody: Pokud jsou vejcovody poškozené kvůli infekci, chirurgickému zákroku nebo endometrióze, může dojít k potížím s průchodností a spojením vajíčka se spermií.

3.     Endometrióza: Toto je stav, při kterém tkáň podobná výstelce dělohy roste mimo dělohu, což může vést ke zánětu, bolestem a problémům s reprodukcí.

4.     Věk: Stárnutí vaječníků je přirozený proces, který omezuje množství a kvalitu vajíček. Ženy po 35. roce života mají vyšší riziko potíží s otěhotněním a vzniku genetických vad u plodu.

5.     Strukturální abnormality: Někdy se mohou vyskytnout problémy s dělohou nebo děložním čípkem, které brání úspěšnému těhotenství.

6.     Hormonální nerovnováha: Nerovnováha hormonů, například v případě problémů s hypofýzou, štítnou žlázou nebo nadledvinkami, může ovlivnit schopnost otěhotnění.

7.     Chronická onemocnění: Některá chronická onemocnění, jako je cukrovka, autoimunitní onemocnění nebo rakovina, mohou ovlivnit plodnost ženy.

Je důležité si uvědomit, že neplodnost není vždy definitivní a existuje řada lékařských postupů a léčebných možností, které mohou pomoci ženám dosáhnout těhotenství. 

Metoda je vhodná zejména tam, kde je získán dostatečný počet vajíček, jsou dobré parametry spermiogramu, žena je mladá a jedná se o první nebo druhý pokus, neboť procento oplozených vajíček je o něco nižší, než při použití intracytoplasmatické injekce spermie. V určitém procentu případů dokonce hrozí úplné selhání fertilizace.

Proto standardní IVF nedoporučujeme při předchozím neúspěchu, při malém počtu získaných vajíček (méně než 5), při zhoršených parametrech spermiogramu, při imunologické příčině neplodnosti, pokud je věk ženy vyšší než 35 let a při endometrióze.

Standardní IVF probíhá v následujících krocích:

1. Prvním krokem je hormonální stimulace vaječníků. Aplikace hormonů se provádí injekčně do podkoží. Růst dostatečného počtu folikulů s vajíčky ve vaječnících je kontrolován ultrazvukovým vyšetřením.
2. Jakmile dozrají vajíčka, následuje jejich odběr. Tento výkon je minimálně invazivní, provádí se v krátkodobé anestezii, trvá cca 10 – 20 minut. Vpichem přes poševní stěnu pod kontrolou transvaginální sondy ultrasonodgrafu odsaje lékař folikulární tekutinu s vajíčky do zkumavek a během výkonu ji předá do embryologické laboratoře. Za 2 až 3 hodiny po výkonu je žena za doprovodu propuštěna z IVF centra s možností telefonické konzultace lékaře při obtížích.
3. V den odběru vajíček po doporučené 2-5 ti denní sexualní abstinenci odevzdá partner sperma. Abstinence se doporučuje proto, aby sperma bylo co nejkvalitnější (dostatečný počet a dobrá pohyblivost spermií). Vzorek spermatu je v laboratoři připraven k oplodnění vajíček – obvykle centrifugací na hustotním gradientu, promýváním a aktivní migrací spermií. Během přípravy spermií dochází k procesu tzv. kapacitace, aktivace membrán spermií, která je provázena zrychlením pohybu spermií a získáním schopnosti spermií navázat se na zónu pellucidu, proniknout obaly vajíčka a oplodnit vajíčko. Tato laboratorní příprava nahrazuje přirozený proces, který se při spontánním početí odehrává při průchodu spermií hradlem děložním, dělohou a vejcovody na cestě k vajíčku.
4. Odebraná vajíčka a upravené sperma jsou umístěny společně do kultivačního termostatu. K oplodnění vajíček dochází spontánně, poté co spermie sami pronikají do vajíčka.
5. Po 16-20 hodinách po přidání spermií k vajíčkům embryolog kontroluje fertilizaci (oplodnění) tzn. kolik vajíček bylo oplodněno. Naprostá většina (více než 95%) oplodněných vajíček se pak vyvíjí do stadia rýhovaného embrya.
6. Následuje 3-6 ti denní kultivace embryí v laboratoři. Embrya jsou průběžně kontrolována a vývoj embryí je zaznamenáván.
7. Metoda je završena embryotransferem - přenosem jednoho nebo dvou embryí do dutiny děložní. Jedná se o bezbolestnou metodu. Trasferový set (dutý tenký jednorázový nástroj), který obsahuje kultivační roztok s embryem/embryi je zaveden přes pochvu a děložní čípek do dutiny děložní a pod ultrazvukovou kontrolou je minimální množství kultivačního roztoku aplikováno do dělohy.

Kontinuální monitoring embryí je kultivace embryí ve speciálním termostatu s integrovanou mikrokamerou, která pořizuje a zaznamenává každých 5 minut mikrosnímek každého embrya a umožňuje zhodnocení celého vývoje a kvality každého jednotlivého embrya zvlášť.

Kontinuální monitoring embryí umožňuje přesněji vybrat embrya (blastocysty), která mají optimální vývoj po celou dobu kultivace, jsou morfologicky kvalitnější a mají tedy vyšší pravděpodobnost implantace (uhnízdění v děloze).

Další výhodou tohoto kultivačního systému je nerušený vývoj embryí bez nutnosti otevírání termostatu a vyjímání kultivační misky z optimálního kultivačního prostředí kvůli pravidelnému hodnocení.

Metoda zvyšuje významně (o více než 10%) počet embryí, které dosáhnou stadia blastocysty, kvalitu blastocyst a počet embryí, která je možno použít k embryotransferu nebo kryokonzervaci (utilizační poměr).

Intracytoplazmatická injekce spermie do vajíčka (ICSI)

Jde o mikromanipulační metodu, spočívající ve výběru kvalitní spermie pod velkým zvětšením mikroskopem, která se pomocí speciální skleněné pipety znehybní. Následně se nasaje do pipety a vpraví přímo do cytoplazmy zralého, oplození schopného vajíčka.

Metoda ICSI se doporučuje párům v případech:

• andrologická indikace: spermiogram muže vykazuje špatnou pohyblivost, nízký počet nebo špatnou morfologii spermií, operativně získané spermie (TESE, MESA), kryokonzervované spermie pro léčbu snižující plodnost muže.
• PGD/PGS
• imunologický faktor neplodnosti
• počet vajíček získaných od ženy je nízký
• v předchozím cyklu nedošlo při metodě IVF k oplození vajíček
• žena prodělala opakované potraty v předchozích cyklech
• v předchozích cyklech proběhl nepříznivý vývoj embryí
• endometrióza a věk nad 35 let
• léčba darovanými oocyty

Průměrná úspěšnost oplození pomocí této metody se pohybuje kolem 70-80% vajíček, v 95 % má léčený pár k dispozici alespoň jedno oplozené vajíčko.

Preimplantační genetická diagnostika (PGD) a screening (PGS)

Preimplantační genetická diagnostika (PGD) a screening (PGS) jsou diagnostické metody, které umožňují zjistit přítomnost nebo nepřítomnost genetických vloh pro určité choroby v genetické výbavě embrya před jeho zavedením do dělohy.

• PGD je určena k prevenci vzniku genetických onemocnění v rodině, kde se už onemocnění vyskytlo
• PGS je určen především ke zvýšení šance na otěhotnění a prevenci samovolných potratů

Provedení:

• odběr 1 až 2 blastomer se provádí obvykle 3. den typicky z 8-buněčného embrya
• odběr několika buněk trofoektodermu se provádí 5. nebo 6. den vývoje z expandované blastocysty.

Metody genetické analýzy

• fluorescenční in situ hybridizace (FISH) umožňuje vyšetření nejčastěji se vyskytujících poruch počtu chromosomů (například trisomie 21.ch.-M.Down, trisomie 18 ch. - M.Edwards, trisomie 13.ch.- M. Patau) a některých strukturních aberací (translokace)
• mikročipová komparativní genová hybridizace (array CGH) - molekulárně-cytogenetická metoda umožňují vyšetření celého karyotypu z blastomery nebo z trofoektodermu
• Polymerázová řetězová reakce (PCR) v diagnostice monogenních chorob

Metody PGD/PGS lze párůmv následujících situacích:

PGD

• riziko přenosu vrozené chromozomální aberace, které ohrožuje vzniklé těhotenství porodem postiženého nebo mrtvého dítěte nebo spontánním potratem (u párů, kde byla gentickými vyšetřovacími metodami zjištěna porucha počtu nebo struktury chromozomů)
• riziko přenosu závažné monogenní dědičné choroby
• opakovaný potrat nebo porod ploduchromozomální poruchou
• u párů, kde se rodině vyskytuje tzv. choroba vázaná na pohlaví
• další genetická rizika podle indikace lékařského genetika

PGS

• opakovaný neúspěch metod asistované reprodukce
• vyšší věk matky (nad 35 let)
• těžší porucha spermatogeneze (oligoasthenoteratospermie)
• výskyt opakovaných potratúčasné fázi gravidity

Vitrifikace embryí  

Metoda vitrifikace je vhodná především pro embrya, a to zejména pro šetrnost této metody. Vitrifikace embryí se používá v případě nadpočetných embryí. V současné době se preferuje přenášet současně do dělohy menší počet čerstvých embryí, aby bylo minimalizováno riziko vícečetného těhotenství. V případě, že je první pokus při přenosu čerstvých embryí neúspěšný, je možné pokus opakovat, a to bez nutnosti opakování hormonální léčby a odvěru vajíček.

Významnou roli hraje vitrifikace embryí ve středně závažných a závažných případech ovariálního hyperstimulačního syndromu. V určitém počtu případů (cca 5%) dochází u žen, které podstupují mimotělní oplodnění k tzv. hyperstimulaci, což je nadměrná reakce vaječníků na hormonální stimulaci. V takovém případě není vhodné z důvodu bezpečnosti vůbec čerstvá embrya přenášet. Proto se všechna embrya zamrazí a přenášejí se až hyperstimulace zcela odezní.

Vitrifikace embryí má také nezastupitelnou úlohu při jejich darování.

Vitrifikace vajíček (oocytů) 

Vitrifikace vajíček (Oocytů) je v současnosti díky této technice běžnou součástí léčby neplodnosti. Vitrifikace vajíček je vhodná v následujících případech:

• Pokud hrozí selhání funkce vaječníků.
• V případě hrozící ztráty plodnosti z důvodu onkologické léčby. Vitrifikace vajíček nabízí možnost ženám ve fertilním věku před léčbou onkologického onemocnění zachovat naději na otěhotnění v případě zvládnutí jejich nemoci.
• V případě neočekávané absence partnerových spermií v léčebném cyklu IVF. Pokud se v den odběru vajíček nepodaří získat od partnera žádné spermie (z důvodů zdravotních, dopravních, pracovních nebo momentálního psychického rozpoložení) je možno získaná vajíčka zamrazit.
• Další možností využití vitrifikace je mražení vajíček u mladých žen v reprodukčním věku, které v současnosti nemají partnera a obávají se, že v době, kdy partnera mít budou, bude jejich plodnost snížena. Rovněž ženy, které neplánují bezprostředně otěhotnět a z důvodů studia nebo zaměstnání odkládají termín koncepce si mohou nechat svá vajíčka zmrazit.

Kryokonzervace a vitrifikace jsou metody pomocí kterých lze uchovávat lidské zárodečné buňky. Díky těmto metodám lze uchvovávat zarodečné buňky v naší kryobance i několik desítek let. Délka uchování zcela záleží na dohodě s pacientem.

Rozdíl mezi kryokonzervací a vitrifikací je v rychlosti mražení buňky.

Kryokonzervace je technika, při které je používáno speciálního média pro uchování v tekutém dusíku při teplotě -196 °C.

Vitrifikace je moderní technika kryokonzervace, kdy dochází ke skokovému ochlazení reprodukčních buněk na teplotu -196 °C řádově v sekundách. Využívá se při tom média obsahujícího vysoké dávky kryoprotektivních látek, které chrání buňky před poškozením.

Kryokonzervace spermií

Kryokonzervace spermií se používá zejména pro účely darování, ale je to i významná možnost pro muže, které v důsledku např. nádorového onemocnění čeká operativní léčba nebo chemoterapie a tvorba spermií bude nenávratně zastavena. Zamražením spermií mají možnost mít děti v budoucnu i po vyléčení hlavního onemocnění. Na přání muže lze vyšetřit a zamrazit spermie pro pozdější použití.
Kryokonzervace spermií je méně technicky náročná a má delší historii, než kryokonzervace embryí. Vzhledem k vysokému počtu spermií v dávce ejakulátu a malému rozměru spermií je kryokonzervace spermií vysoce účinná. Spermie jsou uchovávány v tekutém dusíku při -196°C.

I v případech, kdy je opakovaně zjištěna azoospermie a v ejakulátu nejsou nalezeny žádné spermie nebo není možné získat ejakulát (aspermie) nebo nedochází k ejakulaci, je možno získat a pro oplodnění použít vlastní spermie metodami TeSE a MESA. Jedná se o mikrochirurgický zákrok, kdy urolog operativně získá spermie přímo z kanálků hlavy nadvarlete a z tkáně varlete. Operace se provádí v celkové anestezii a výkon trvá přibližně jednu hodinu. Část spermií se zpravidla hned použije k oplodnění vajíček a zbylé spermie doporučujeme vždy kryokonzervovat pro pozdější použití v případě potřeby dalších IVF cyklů. Protože se jedná o spermie vzácné - často jsou získány jen ve velmi omezeném počtu a nezralé s velmi omezenou pohyblivostí, používá se k oplodnění vajíček striktně metoda ICSI.

MESA - Micro Epididymal Sperm Aspiration

Při tomto mikrochirurgickém zákroku je pomocí jehly odsáta tekutina z kanálků nadvarlete, kde spermie dozrávají. Tekutina může obsahovat zralé spermie. Výkon se zpravidla provádí v celkové anestezii. Pomocí cca 3cm dlouhého řezu na šourku se získá přístup k nadvarleti a z kanálků se odsaje tekutina.

TeSE - Testicular Sperm Extraction

Mikrochirurgický zákrok se provádí operačně v celkové anestezii otevřenou cestou z cca 3 cm řezu na šourku, z malých řezů na povrchu varlete jsou odebrány drobné částky tkáně varlete. V laboratoři jsou z tkáně vypreparovány spermie.

Úspěšnost zisku spermií se pohybuje mezi 60-80 % v závislosti na příčině azoospermie.